Překročení rubikonu – projekt žáků 6. ročníku škol Cirsia

Regionální sdružení Cirsium připravilo pro žáky 6. ročníku velmi zajímavý projekt Překročení rubikonu, který měl prověřit hlavně  jejich vědomosti, dovednosti a schopnosti, které získali po dobu vzdělávání na I. stupni základní školy.

            Každá škola vybrala osmičlenná družstva, která se ve středu odpoledne sjela  do Základní školy Podomí. Zde již byly připraveny hostesky, učitelé a hlavně kamarádi ze spřátelených škol. Po seznámení s prostředím se jednotlivé skupiny hned pustily do svých úkolů. Projekt byl připraven zajímavě, pestře, s nápadem a děti byly úplně nadšené.První úkoly se podařilo splnit ještě ve středu. Ve čtvrtek se pokračovalo, večer strávily děti v nefalšovaném kasínu a v pátek probíhala konference před zraky ředitelů jednotlivých škol.

 Z počátku žákům  dělalo problém podělit se o práci, stanovit si, kdo bude za co zodpovědný. Ale  i to bylo součástí tohoto projektu – naučit se pracovat v týmu, být v pracovní  skupině potřebný a respektovat jeden druhého.

            Děti měly úkoly opravdu ze všech možných oblastí, aby prokázaly svou všestrannost.První úkoly se dozvěděly po rozluštění hádanek, které jim pak umožnily pokračovat dále. Musely se zorientovat i ve vesnici, protože jedním z úkolů bylo najít si paní, která jim měla poskytnou část surovin na upečení štrúdlu. Zbytek surovin si museli nějak a někde obstarat. Chtělo to kus odvahy a slušného vystupování. Jakmile se dětem podařilo vše dát dohromady, pokyny je vedly do školní kuchyně, kde se pustily do pečení.

Mezi tím další část skupiny pracovala na internetu, kde  žáci vyhledávali informace o názvu projektu( co je to ten rubikon?) ,o vesnici Podomí, čím se obyvatelé této vesnice dříve živili, jak vypadá vesnice dnes, které významné budovy se zde nacházejí, bylo třeba zjistit jméno pana starosty  a řada přišla i na nářeční slova této vesnice.

Další část skupiny pracovala na koláži,kde měli možnost vyjádřit své koníčky, zájmy, jiní vymýšleli a kreslili erb své vesnice, na řadu přišly i sportovní soutěže, živé obrazy tvořené dětmi, které měly charakterizovat školy a vesnice. Jedním z nejzajímavějších úkolů bylo i zmapování nedaleké hráze, její změření, určení světových stran, zjištění okolních rostlin, keřů, živočichů…Rostliny bylo třeba pojmenovat, vylisovat, zjistit další zajímavosti a podrobnosti.

            Ani večer se děti nenudily. Vedoucí projektu RNDr. Dáša Zouharová, paní učitelka Mgr. Petra Tomanová a studenti středních škol z Barvínku připravili pro děti skutečné kasíno, kde se hrála ruleta, karty, prohrávaly a vyhrávaly se dolary a pila se ,,whisky“ (přesto, že chutnala jak čaj).

            Když se v pátek ráno zaplnila třída všemi dychtivými žáky, učiteli jednotlivých škol a řediteli či zástupci ředitelů škol , všichni byli nervózní, potily se jim ruce a očekávali s napětím svá vzájemná vystoupení na konferenci. A opravdu bylo se na co těšit!

Všechny skupiny vystupovaly profesionálně, kultivovaně, rozdělily si úkoly i v této fázi projektu. Děti se dokázaly představit, mluvily plynule, spisovně, často se vtipem a nadšením. Součástí hodnocení jejich projektu byla i ochutnávka upečených štrúdlů.Do svých vystoupení zařadily i vtipné historky a postřehy.

            Ředitelé škol  se shodli na tom, že není možné spravedlivě určit nějaké pořadí. A ono v tomto případě ani o pořadí nešlo. Zvítězili všichni, protože překročili svůj rubikon a dokázali, že mohou bez obav pokračovat na základní škole II. stupně.

            Očekávání dětí se také vyplnila – když  první den pobytu napsali  a nalepili svá očekávání na listy stromu, nejčastěji se tam objevovala touha poznat nové kamarády, změřit si své schopnosti, těšili se na soutěže a zábavu, očekávali legraci,nová poznání a úspěch. To vše se jim podařilo a splnilo.

            Mnozí dospělí by se divili, jak např. Jolanka Průchová z Lipovce krásně hovořila o své obci a na otázku, co nejvíce děti ve své obci postrádají odpověděla:,,V naší obci je mnoho nového zbudováno, máme krásně opravenou školu, která se právě letos dokončuje, ale chybí nám zde dětské hřiště, na které bychom mohli chodit s kamarády ve volném čase.“

Petra Čápková  z Podomí zase přidala legrační historku:,, Ondra Šimek chtěl při hrách v kasínu toto kasíno vyloupit, ale ochranka ho zastřelila a pan učitel ho znovu oživil, aby mohl ve hraní pokračovat.“

            Pan ředitel RNDr. Jiří Kovařík ze Křtin se v závěrečném hodnocení dětí zeptal:,,Děti, myslíte si, že jste se zde v Podomí po dobu projektu učili?“  Spontánní  odpověď zněla:,,Ne“.,,Ale učili“, odpověděl pan ředitel, ,,ale cenné je právě to, že jste si to ani neuvědomovali, a přesto jste udělali na sobě obrovský kus práce.“

            Ředitelé jmenovaných škol se s organizátory projektu shodli na tom, že takováto akce je pro všechny zúčastněné prospěšnější než všechna další vzdělávání a semináře. To je zkrátka praxe, kterou si mohl každý sám osahat.