Dvoudenní výlet do Radějova, blízko známého folklórního města Strážnice, jsme zvolili s paní učitelkou Mgr. Martinou Pekárkovou na první polovinu měsíce června a určitě jsme neprohloupili, protože počasí bylo příjemné, ani horko ani zima, cca 26°C. Ovšem v noci byla situace opravdu rozdílná. Komu byla večer zima, snažil se sportovat, např.hrát fotbal i se studenty z jiných škol, nebo se zachumlal do peřin a diskutoval důležité události prožité během dne. Musím podotknout, že dle délky diskuse, zejména u dívek, bylo patrně o čem diskutovat nebo o kom diskutovat. Ale vyskytly se i situace, kdy žáci usnuli bez problémů. Patrně byli znaveni z dlouhé cesty, neplánované tří kilometrové chůze do kempu a možná i návštěvy strážnického skanzenu, památníku lidové architektury. Typická modro-bílá barva keramiky či domů nám utkvěla všem v paměti a velmi milá štíhlá průvodkyně, která nás seznámila s těžkým životem na kopaninách.

V šest večer jsme dorazili do kempu, navečeřeli jsme se a snažili zjistit, jaké máme možnosti zabavit se. Do vybavení kempu patřily také hrací automaty, které byly používány i našimi žáky a ku prospěchu byl fakt, že ne všechny byly v provozu, dále bar, kulečník, hřiště a houpačky. Poslední zmiňované našim žákům umožnily zavzpomínat si na mladší léta. Naši žáci této možnosti překvapivě využívali a vzpomínali. Voda v nedaleké nádrži, jejíž doba slávy byla dávno minulá, příjemně osvěžila a žáci jí nepohrdli.

Po náročné noci se nelogicky rozhodli řídit sloganem: „Ranní ptáče dál doskáče.“, což jsem zprvu neocenila, protože nám přerušili nad ránem náš zasloužený spánek. Posnídali jsme a vyrazili k domovu. Ve Veselí n.Moravou jsme ještě někteří mající poslední kapky sil využili možnost řídit motorový člun. Všichni zúčastnění mi potvrdí, že si zvyknete až po chvíli, ale pak už přidáváte plyn s úsměvem, řídíte člun doleva či doprava a dobře se bavíte. Nejlépe a nejdéle tuto disciplínu zvládla Kačenka Hudcová.

To, co mě vyloudilo úsměv na tváři, byla znavená těla většiny žáků ve vlaku směřujícím domů, nebot´někteří usnuli opírajíc se o jiné členy naší party. Tolik k výletu 6.třídy mýma očima.                                                          

 Mgr. Ivana Hallová